Kokain
Kokain je práškovitá, bílá, krystalická látka. Jde o alkaloid jihoamerického keře Koka pravá.
Volná báze kokainu Crack vzniká smícháním s alkalickým činidlem [nejčastěji sodou, ale používá se např. i vápno nebo prášek do pečiva], dále pak s éterem nebo méně častým čpavkem a následnou tepelnou úpravou. Na výrobu 1 kg kokainu je třeba 100–170 kg lístků.
Kokain byl poprvé vyroben německým chemikem Albertem Niemannem v roce 1860. V roce 1862 byla zahájena komerční výroba v německém městě Darmstadt firmou Merck.
Kokain nevyvolává fyzickou závislost, ale silnou psychickou závislost. Užívání kokainu vyvolává kromě euforie řadu vedlejších účinků a způsobuje silnou závislost. Ve většině zemí světa je výroba, prodej i držení kokainu ilegální.
Lidské tělo kokain přijímá všemi sliznicemi, nejčastější je proto vdechování práškového kokainu trubičkou, tedy tzv. "lajny" či "čáry", případně vtírání do jiných sliznic [dásně]. Při sexuálních hrátkách bývá někdy kokain aplikován na pohlavní orgány s cílem dosažení znecitlivujícího účinku.
Vzácněji se kokain kouří, někdy spolu s tabákem nebo marihuanou. Kouření neupraveného kokainu je veskrze bez efektu, protože hydrochlorid alkaloidu se vypaří při nižší teplotě, než je teplota, při které hoří. Pokud si uživatel chce "dopřát" jeho účinků kouřením, je nutné jako přísadu použít volnou bázi neboli crack [nejlevnější varianta – kokain je tepelně upraven po naředění alkalickým činidlem]. K aplikaci cracku kouřením je často užívána skleněná trubička o vnitřním průřezu asi 6 mm.
Úplně nejstarším způsobem aplikace je žvýkání listů koky, což vede k uvolnění šťávy obsahující požadované účinné látky. Tento způsob aplikace má za následek pomalejší a pozvolný nástup účinků. Kokain byl používán také pro rybolov, protože je nesmírně cítit ve vodě.
Kokain je celkově mírný stimulant, jehož účinky jsou srovnatelné s pitím kávy, na rozdíl od kávy ovšem kokain povzbuzuje také sebevědomí. Lidé pod vlivem kokainu bývají společenštější než obvykle, mohou se chovat arogantně a v některých případech mohou být podráždění až nepřátelští. Při užití větší dávky se dostavují účinky srovnatelné s požitím velkého množství kávy, jako jsou zvýšení tepové frekvence, pocení, neklid. Kokain působí na centrální nervový systém jako stimulant, jeho požití způsobuje pocity: euforie, neúnavnosti, hyperaktivitu, zvýšení krevního tlaku a tepové frekvence. Dochází také ke zvýšení sexuálního zájmu a potěšení ze sexu. To je ale vzápětí následované hlubokým propadem [což vede k touze drogu znovu použít]. Zvyšuje totiž chvilkově produkci dopaminu a serotoninu, ale po odeznění účinků klesají pod původní úroveň a tím způsobuje mohutnou návykovost a poškozuje mozek.Nebezpečí návykovosti je extrémní.
Efekt působení kokainu trvá od dvaceti minut do několika hodin od použití. To závisí na dávce drogy, její koncentraci a způsobu aplikace.
Dříve byl často užíván jako lokální anestetikum v očním a zubním lékařství a při drobných zákrocích chirurgie, kdy se také využívalo jeho schopnosti vazokonstrikce a tedy omezení krvácení. U lidí, kteří kokain šňupají se někdy popisovala perforace nosní přepážky způsobená právě touto vlastností kokainu [vazokonstrikce způsobí špatné prokrvení a to ve svých důsledcích nekrózu tkáně a vytvoření otvoru v přepážce]. Je také ilegální rekreační drogou spojenou s vysokým rizikem smrti způsobené předávkováním [obzvláště u lidí nemajícich s drogou zkušenost]. Kokain se někdy používá na potlačení účinků alkoholu. Po několikadenním tahu beze spánku pak silně vyčerpaní lidé mohou zažívat pseudohalucinace a poodeznění účinků kokainu mohou prožít silný útlum těla i mysli, tento stav je ovšem typicky spíše přebit další dávkou kokainu namísto patřičného odpočinku.
Před tím než byl kokain kriminalizován, byl velmi kvalitní kokain legálně dovážen do České republiky, jež byl oblíbenou drogou především vyšší střední třídy a umělců.